Už je to tu zas..
Po Novém roce nachystáme další promítání, snad už bude divácká účast lepší!
17. 12. 2011
18. 11. 2011
8. 11. 2011
Vetřelec vs. Lovec
Taky jste viděli AVP? A viděli jste jeho oplzlý stín, mockbuster všech mockubusterů, AVH? Pokud ne, vězte, že jste o mnoho přišli!
Děj filmu nás provedl lesem, kanály, kosmickou lodí vetřelců a stodolou a zhlédli jsme příběh podivné partičky nešťastníků a my prostě milujeme filmy o partičkách lidí, umírajících pomalu, po jednom a stylově!
Na začátku děje je zcela evidentní, že něco spadlo do houští někde v Americe. I kdyby to neřekl každý z šesti obyvatel té zakopané americké vesničky, tak my to hned poznali podle toho počítačového kouře nad keřem. Na místo se okamžitě odebírá místní koblihožrout (šerif) spolu s dalším pánem. Tam hned poznají, zač je toho gumový vetřelec, když je napadne rozzuřený pavoučí mutant. Počítačové triky jsou přímo excelentní - monstrum má zcela nečekaně vymakaný systém vidění, který připomíná záběry z infra kamery prohnané kaleidoskopem a taky se přesunuje tak rychle, že za sebou zanechává jen ve photoshopu rozmazanou šmouhu na obrazovce. Takovému nepříteli se nedá čelit a proto to šerifa snědlo a ten druhý pán se utekl schovat zpátky do auta zatímco mu půlka štábu házela na okna automobilu krvavé kotlety a kosti (pro nechápavé - simulace požírání šerifa za okénkem vozu).
Po několika zmatečných, ukecaných scénách o tom, kam se půjdou obyvatelé vesničky schovat (padlo pár geniálních nápadů včetně sklepa), se na scénu přiřítil samuraj v potápěčské přilbě. Několikrát si přehodil přes rameno svou oplastovanou brokovnici a když se začal po lese nahánět s tím druhým pavoučím potvorem, pochopil jsem, že to bude nejspíš ta levná verze Predátora a tedy náš Lovec. A tak jsme měli na place všechny hlavní protagonisty. Později se připojila i nepostradatelná skupinka drsných žoldáků pomalovaná krémem na boty a akce mohla konečně začít naplno.
Je vidět, že meziroční nárůst spotřeby LSD u tvůrců béčkových filmů se musel někde odrazit - střih je totiž totálně šílený. Střihač se nebojí z totální akce skočit PRÁSK do obýváku k poklidné debatě a pak PRÁSK rovnou do zaslizovaného kanálu. A proto se člověk moc nenudil a bylo se stále čemu posmívat a šklebit. Významnou pochvalu od nás získává také choreograf bojových vsuvek a to za nejlepší odkop filmových dějin. Vojáček se po kopanci od Lovce vykutálel z lesa a kutálel se pak dále ze svahu a díky (již zmiňovanému) střihu to vypadalo, jakoby se, chudák, vykutálel úplně v jiném filmu. Dole pod svahem nejspíš zemřel, protože si už pak nezahrál.
Po zbytek děje nám postupně ubývali komparzisti i vnadné komparzistky, slizouni se mezi sebou pořád mydlili, sem tam někoho zakousli, zastřelili či poslintali. Děj se nám pomalu přesunul někam do míst podobných zašlé čajovně - spousta dýmu, batikovaných pavučin na stropě a pochybného nábytku - to mělo asi simulovat Lovcovu kajutu na jeho lodi. Zde naši hrdinové získali Lovcovu zbraň - černou izolepou olepenou vrtačku, kterou vytáhli z podsvětlené lednice. Pak již stačilo použít zbraň ve správném okamžiku (až dosáhl počet mrtvých herců na 90%), zastřelit vetřelce, podívat se Lovci dramaticky do průzoru a my se mohli těšit na závěrečnou pointu (kterou neprozradíme) a pak titulky!
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (Asylum!)
Faktor zábavnosti: 70% (gumové masky na vysoké úrovni 80.let)
Hudba: 70% (jeden z "povedenějších" soundtracků)
22. 9. 2011
Slimáci (výcuc verze)
Pro ty, kdo nechtějí zbytečně ztrácet 92 minut svého hříšného života sledováním oslizlé sebranky kousavých, lidožravých slimáků, je tu extra zkrácená verze filmu The Slugs o délce 3:44! Jestli to video vůbec celé dává smysl však nevím - plnou verzi filmu sice doma mám, ale ještě jsem ji neviděl a nemůžu proto porovnat. Zato jsem četl knížku, která byla (mám ten pocit) inspirována filmem (a ne naopak) a bylo to celkem zábavné čtení na pozdní odpoledne v práci a nebylo to ani trochu strašidelné. Rada pro vás - vyhýbejte se kanalizačním stokám, které vypadají jak z filmu (tmavé, slizké, s kapající zvukovou kulisou). Budete pak žít dlouze a zdravě a nakonec se i vy dočkáte svých zasloužených tepláků, papučí a malého důchodu.
Nějaké to info k filmu.
Nějaké to info k filmu.
15. 9. 2011
Regent Entertainment
Filmová studia Regent, založená před patnácti lety, nejsou tak vytříbeně nevkusná, jako Asylum, kteří záměrně produkují mockbustery nevalných kvalit (nevalných pro běžného diváka). Jejich problém však je, že asi skočí na špek každému, kdo jim tam donese scénář, i když mailem jim ho prý poslat nejde. Prý je mažou, takže musíte dojít osobně. Po osobním pohovoru, kdy jsou ti zásadní lidi, kteří sedí na penězích, nejspíš na drogách vznikají poklady typu Konec světa, Deep Evil (s Lorenzo Lamasem) nebo třeba Nukleární hurikán.
Regent se kromě levných filmů béčkových, katastrofických dramat, normálních dramat, gay komedií (fakt), horrorů a jiných pochybných projektů (jejich nedoceněný speciální žánr - gay supernatural thriller), můžou pochlubit i Oscarem oceněným snímkem Bohové a monstra, ve kterém si hlavní roli zahráli Ian McKellen a Brendan Fraser. Do jejich produkce spadá více takových, publikem dobře přijatých děl, včetně filmů Průvodce, Vrabčí cvrlikání, nebo Tokijská sonáta. Tím si svou reputaci značně zlepšují aspoň mezi kritiky.
V současné době jednáme o promítacích právech, abychom vám jejich produkci mohli představit blíže na některé z Obskurních Nocí. Zatím si můžete vychutnat aspoň trailer k Nukleárnímu hurikánu!
Regent se kromě levných filmů béčkových, katastrofických dramat, normálních dramat, gay komedií (fakt), horrorů a jiných pochybných projektů (jejich nedoceněný speciální žánr - gay supernatural thriller), můžou pochlubit i Oscarem oceněným snímkem Bohové a monstra, ve kterém si hlavní roli zahráli Ian McKellen a Brendan Fraser. Do jejich produkce spadá více takových, publikem dobře přijatých děl, včetně filmů Průvodce, Vrabčí cvrlikání, nebo Tokijská sonáta. Tím si svou reputaci značně zlepšují aspoň mezi kritiky.
V současné době jednáme o promítacích právech, abychom vám jejich produkci mohli představit blíže na některé z Obskurních Nocí. Zatím si můžete vychutnat aspoň trailer k Nukleárnímu hurikánu!
14. 9. 2011
Bikiny sestava
Léto už je teda nejspíš pryč. Díky za to! Konečně se můžeme zapečetit v našich vytopených brlozích, nic nás nebude odpoutávat od filmů, po venku budeme nosit dlouhé škaredé kabáty a zatuchlé bundy a necháme si narůst oblíbené, hřejivé plnovousy. V několika trailerech však ještě zavzpomínáme na plavky, pláže, rozverné lidi, alkoholové dýchánky, hudbu a monstra.
a hezká písnička na konec:
a hezká písnička na konec:
12. 9. 2011
11. 9. 2011
První Obskurní Noc
Premiérový promítací večírek se blíží! Přesné datum bude potvrzeno zítra! Filmy, které můžete shlédnout: Hadi ve vlaku a Mega Piraňa! Vstup na akci bude zdarma!
10. 9. 2011
Invaze obřích pavouků
Pavouci jsou dobrým námětem pro film. Člověk se prosekává džunglí či se plíží zástavbou velkoměsta, na zpocené tváře se mu lepí pavučinovitý závoj, všude kape sliz a něco šramotí. Každou chvíli čekáte, že vám na kebuli nasedne to největší monstrum od dob útoku hajzlpavouka, když vám bylo pět let a víte, že tentokrát nebude stačit plácat kolem sebe záchodovou štětkou. Ale upřímně, ještě jsem žádný pavoučí horror, který by byl opravdu strašidelný a napínal moje nervy jako sýr na pizze až k prasknutí, neviděl. Invaze obřích pavouků byl film, na který jsem se hodně těšil, trailer proklamoval hodně béčkovou zábavu, ale splnil jen část svých slibů.
Děj se odehrává v nějakém buranském městečku. Oplývá typickou buranskou posádkou amerického venkova včetně obtloustlého šerifa, který se skoro celý film bojí vystrčit zadek z kanclu a všechno řeší po telefonu (model moderního manažera) a farmářskou sortou v kostičkovaných košilích (model moderního bio farmáře). Obrazově je film zcela nepochopitelně laděn do nějakých divných fialových tónů, zřejmě nějaká chyba v postprodukci, nebo důkaz drogové (houbičkové) závislosti kameramana. Když přijede šerif ve fialovém policejním autě, vysedne a je oblečen ve fialové košili, nad ním se klene fialové nebe a vyslýchá fialového farmáře, máte pocit, že něco není úplně v pořádku. A tento fialový ráj se stane svědkem dopadu meteoritu. Zrovna, když se mladý pár hodlá muchlovat v autě s romantickým výhledem na skládku, začne se blýskat a fičet a katastrofa je na světě. Auta nejdou nastartovat, rádio nehraje (což řeší po telefonu místní šerif) a jeden motorkář se nevím proč vyklopí do příkopy. K tomu se potulný kněz zrovna zahřívá v nějaké stodole a křičí na posluchače o hříchu a zatracení v ohni pekelném a sirovodíkovém smradu. Za chvíli o tom nikdo nepochybuje, že přišel den zúčtování. Ovšem co se nestalo, meteorit zanechal v místě dopadu jen hromadu těch nejkulatějších kamínků, jaké si dovedete představit. Z nich se pomalu líhnou chlupatí a nesmírně přítulní osminozí kamarádi.
V seznamu rolí nesmí mimo jiné chybět skupina vědců z Nasa, kteří hned vědí, že meteorit otevřel nějakou malou černou díru, ale zato že hrozí velké nebezpečí. Oblétávají místo dopadu ve vrtulníku (záběry kamery vypadají jako natočené přes pivní krígl), měří úrovně všeho možného a nečekaně nic nesedí a všechno je divné. Vědkyně je hluchá, vědec slepý. To diváci pochopili z jejich nejčastějších hlášek: "Nic neslyším." a "Nevidím nic."
Pak, absolutně bez varování vyloupne se na poli velký pavouk. Název filmu hovořil o invazi obřích pavouků, ale za celý film byl k vidění jen tento jediný, zato poctivý a s červeně blikajícíma očima a nějakým zvláštním (a pomalým) způsobem chůze, kdy vypadá, jakoby popojížděl na nějakém trakaři a máchal naprázdno ve vzduchu svýma plyšovýma nohama. Kdejaký vesničan se ho lekl a napral to svým pick-upem s dřevěným obložením přímo do nejbližsí stodoly, kde pochopitelně vybouchl v ohnivé kouli, jak se na béčkový film (a seriál Simpsonovi) sluší a patří. Vypadá to, že pavouk má namířeno na městské slavnosti a pouť (zřejmě bude jednou z atrakcí na způsob řetízkového kolotoče) a moc se nezajímá o kaskadéry, které potká. Po cestě pavouka městem mu lidi lezou na nervy, snaží se ho zastavit, pobíhají kolem něj a mávají brokovnicema ve vzduchu (záběry vypadají jako vykradené z nějakého záznamu zpráv o pouličních nepokojích) ale vše je beznadějné a pavouk jede dál. Následuje pikantní scéna souboje šerifa s pavoučím monstrem, kdy do něj ruka zákona od pasu vystřílí svou osmatřicítku, pak mu vleze do huby a z plyšové díry se vyvalí kýbl kečupu s čokoládou. Toto jistě patří mezi skvosty filmových efektů!
Ani jsem vlastně nepochopil, jak ti odborníci z Nasa toho pavouka zneškodnili, ale najednou byl zpět na svém paloučku, odkud povstal, a za pár minut už bublal a chroptil a pištěl a pak vybouchl v explozi vanilkového pudingu a následovaly titulky. Jestli je z toho někdo chytrý, tak ať se ozve.
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (plyšový pavouk, kečup, scéna s nahou holkou - obvyklá sestava béčkového filmu!)
Faktor zábavnosti: 60% (škoda!)
Hudba: 70% (dotěrný, fičivý zvuk velkého pavouka, rádoby strašidelné klavírní melodie a pípání vědeckých přístrojů)
Attack of the Killer Tomatoes - Trailer
Brousím si zuby na vražedná rajčata, snad naplní má kečupovitá očekávání!
7. 9. 2011
Zálesák
Obskurní Koutek dlouho opomíjel (až) céčkové karate skvosty Chucka Norrise, ale to se mění. Včera se mi totiž do rukou dostala kopie filmu Zálesák a tak vám o filmu hnedle napíšu!
Většina z nás určitě zná Chucka z legendárního seriálu Walker Texas, který opravdu patří do kategorie televizní špíny a pokud tato série kdy vyšla na dvd, tak jedině proto, aby bylo čím podložit skříně hollywoodských archivů, nebo se snad jejich pestrobarevnými papírovými přebaly tapetují záchodky těch opravdu nejzaplivanějších putyk vesmíru. To však není případ Zálesáka! Ten je dle slov oficiální distribuce řazen mezi rodinné a dobrodružné snímky a vyšel v nádherné plastové krabičce, ze které na vás vykukuje otupělý Chuckův obličej lemovaný mastnými vlasy a plnovousem. Byl to právě tento obal, který mi tak učaroval a byla to sázka na jistotu, protože o smích nebylo nouze od začátku až do konce.
V úvodu filmu vypráví zaprděný indián u ohně dětem, jak Chuck utíkal lesem, přepadla ho správně početná skupinka pytláků, jak je všechny zbil na hromadu svou ocelovou pěstí a zálesáckým (ehm) karate, ale jak to i přes své mocné levé a pravé háky Chuck koupil z pušky a odebral se do věčných lovišť a stal se z něj duch lesa, který chrání vše živé v přírodě kolem hory, která jakoby z oka vypadla logu Paramount Pictures! (je to ta stejná kulisa?!) Indiánský děda dokončí své akční vyprávění, zvedne se z pařezu, který připomíná dřevěnou toaletu a děti pak nadšeně spekulují o pravdivosti příběhu a další den se vydávají do toho lesa na výlet.
V tomto okamžiku přibývají na scénu zlí a chamtiví dřevorubci toužící vysekat les až na holou skálu. Člověk se občas lekne, když idylickou scénku lesa, medvídků, ptáčků a kytiček vystřídá dramatická hudba a neméně dramatické záběry na pilu, hromady dřeva, bagry a traktory a chlapy v kloboucích, kteří si mnou ruce nad mapou, halekají do vysílaček a rozdělují si les na čtverečky. Podobnost s pozdějším Železným Pasem pana Sarumana je víc než velká! Určitě se Peter Jackson inspiroval tady.
Děj je plný střetů Chucka a partiček dřevorubců - dřevorubci lítají vzduchem, naráží se rozkroky na kmeny stromů, mají modřiny po celém těle a zlámané nosy. Chuck se u toho tváří zároveň tupě a sveřepě (což je zřejmě dost náročné), oblečen je do obnošeného kostýmu Vinnetoua a za film prohodí tak deset slov, z toho je většina dost úchylně dvojsmyslná. Dvojsmyslnostmi je tento film přímo prošpikován a díky kouzelné češtině dostává film dobrý spád. A co ve filmu není, to si člověk rychle přimyslí! Za pět minut filmu člověku stačí, aby slyšel jedno slovo a může se zase povalovat po sedačce v záchvatech bujarého veselí. Film doporučuje ministerstvo zdravotnictví lidem, kteří potřebují akutně prodloužit smíchem život.
Na ČSFD má Zálesák dosti zlé hodnocení 21% (163.nejhorší film), což je samozřejmě adekvátní, pokud se film snažíte brát vážně. Pokud se dokážete přenést přes stupidní příběh a vše okolo, čeká vás královská zábava převyšující kdejakou současnou komedii.
Nejlepší okamžiky filmu:
- indián se zvedá z pařezu připomínající dřevěnou toaletu, odchází ke skupince rodičů, kteří vypálí: "Jsi hotov Justine?"
- děti se před odjezdem na výlet do lesa zastavují u indiána v obchodě. Po otázce, zda-li mají vše, jim podává prý tu nejdůležitější věc výpravy - toaletní papír - a tváří se u toho značně mysteriózně
- dřevorubec ohrožuje malého kluka, zničehonic se zjeví Chuck, aby ho ochránil a ptá se malého kluka: "Chceš mu rozbít hubu?"
- dřevorubec se motorovou pilou zakusuje do stromu a chystá se ho pokácet, přiběhne Chuck, holou rukou chytne řezající pilu a zastaví ji, tupě se přitom dívá do dřevorubcových očí, pak se strhne bitka (nečekaně)
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (popravdě je to céčko - "Brambora. Dvě brambory.")
Faktor zábavnosti: 100% ("Čekala tam na mě. Promrzlá a mokrá. Něco ji objalo.")
Hudba: 90% (pomatené midi melodie - děti a les, prostříhané pasážemí jako z Čelistí - dřevorubci a pila)
Většina z nás určitě zná Chucka z legendárního seriálu Walker Texas, který opravdu patří do kategorie televizní špíny a pokud tato série kdy vyšla na dvd, tak jedině proto, aby bylo čím podložit skříně hollywoodských archivů, nebo se snad jejich pestrobarevnými papírovými přebaly tapetují záchodky těch opravdu nejzaplivanějších putyk vesmíru. To však není případ Zálesáka! Ten je dle slov oficiální distribuce řazen mezi rodinné a dobrodružné snímky a vyšel v nádherné plastové krabičce, ze které na vás vykukuje otupělý Chuckův obličej lemovaný mastnými vlasy a plnovousem. Byl to právě tento obal, který mi tak učaroval a byla to sázka na jistotu, protože o smích nebylo nouze od začátku až do konce.
V úvodu filmu vypráví zaprděný indián u ohně dětem, jak Chuck utíkal lesem, přepadla ho správně početná skupinka pytláků, jak je všechny zbil na hromadu svou ocelovou pěstí a zálesáckým (ehm) karate, ale jak to i přes své mocné levé a pravé háky Chuck koupil z pušky a odebral se do věčných lovišť a stal se z něj duch lesa, který chrání vše živé v přírodě kolem hory, která jakoby z oka vypadla logu Paramount Pictures! (je to ta stejná kulisa?!) Indiánský děda dokončí své akční vyprávění, zvedne se z pařezu, který připomíná dřevěnou toaletu a děti pak nadšeně spekulují o pravdivosti příběhu a další den se vydávají do toho lesa na výlet.
V tomto okamžiku přibývají na scénu zlí a chamtiví dřevorubci toužící vysekat les až na holou skálu. Člověk se občas lekne, když idylickou scénku lesa, medvídků, ptáčků a kytiček vystřídá dramatická hudba a neméně dramatické záběry na pilu, hromady dřeva, bagry a traktory a chlapy v kloboucích, kteří si mnou ruce nad mapou, halekají do vysílaček a rozdělují si les na čtverečky. Podobnost s pozdějším Železným Pasem pana Sarumana je víc než velká! Určitě se Peter Jackson inspiroval tady.
Děj je plný střetů Chucka a partiček dřevorubců - dřevorubci lítají vzduchem, naráží se rozkroky na kmeny stromů, mají modřiny po celém těle a zlámané nosy. Chuck se u toho tváří zároveň tupě a sveřepě (což je zřejmě dost náročné), oblečen je do obnošeného kostýmu Vinnetoua a za film prohodí tak deset slov, z toho je většina dost úchylně dvojsmyslná. Dvojsmyslnostmi je tento film přímo prošpikován a díky kouzelné češtině dostává film dobrý spád. A co ve filmu není, to si člověk rychle přimyslí! Za pět minut filmu člověku stačí, aby slyšel jedno slovo a může se zase povalovat po sedačce v záchvatech bujarého veselí. Film doporučuje ministerstvo zdravotnictví lidem, kteří potřebují akutně prodloužit smíchem život.
Na ČSFD má Zálesák dosti zlé hodnocení 21% (163.nejhorší film), což je samozřejmě adekvátní, pokud se film snažíte brát vážně. Pokud se dokážete přenést přes stupidní příběh a vše okolo, čeká vás královská zábava převyšující kdejakou současnou komedii.
Nejlepší okamžiky filmu:
- indián se zvedá z pařezu připomínající dřevěnou toaletu, odchází ke skupince rodičů, kteří vypálí: "Jsi hotov Justine?"
- děti se před odjezdem na výlet do lesa zastavují u indiána v obchodě. Po otázce, zda-li mají vše, jim podává prý tu nejdůležitější věc výpravy - toaletní papír - a tváří se u toho značně mysteriózně
- dřevorubec ohrožuje malého kluka, zničehonic se zjeví Chuck, aby ho ochránil a ptá se malého kluka: "Chceš mu rozbít hubu?"
- dřevorubec se motorovou pilou zakusuje do stromu a chystá se ho pokácet, přiběhne Chuck, holou rukou chytne řezající pilu a zastaví ji, tupě se přitom dívá do dřevorubcových očí, pak se strhne bitka (nečekaně)
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (popravdě je to céčko - "Brambora. Dvě brambory.")
Faktor zábavnosti: 100% ("Čekala tam na mě. Promrzlá a mokrá. Něco ji objalo.")
Hudba: 90% (pomatené midi melodie - děti a les, prostříhané pasážemí jako z Čelistí - dřevorubci a pila)
26. 8. 2011
Příšera z šatníku
Děsivý příběh se točí kolem začínajícího novináře a příšery, jenž svým zevnějšek připomíná chodící karikaturu zadního otvoru člověka a nějakého vetřelce z vesmíru s elegancí zpomalené gorily. Ta pronásleduje náhodné lidi, rodiče, slepce i děti v jejich šatnících a hubí je jako zasmrádlé šatní moly dvěma kousanci do těla. Celá krvelačná akce je však oku diváka skryta za (z šatníku vyletující) košile, trenky a svetry módy let osmdesátých. Film je celkem nudný do doby, než se samotné monstrum objeví. Pak ale vyleze efektním způsobem (prokope a prohryže se dveřmi domu), na ulici rebelsky povalí policejní auto a zakousne sympatického, leč pomateného a šišlajícího policejního kapitána. Krátce na to je povolána neohrožená armáda spojených států (US Army), která na plac přispěchá se svou (dle jejich slov) nejsofistikovanější výzbrojí doby (tanky Sherman, karabiny M1, plembáky Military Police a granáty typu ananas). S nimi o místo v akci neustále soupeří ochmýřený vědec vyzbrojený xylofonem, snažící se s monstrem komunikovat a to dokola opakující se melodií, při které už máte tendenci šílet a prskat do vzduchu.
Ale stejně se monstrum nedá ustřílet tanky, nedá se odstřelit granátem a nedá se ani uhrát xylofonem, dokonce nezabírá ani bravurní plán usmažit jej elektřinou. Monstrum chce totiž úplně něco jiného, než jen prokusovat náhodné občany a bručet pak v kouři po granátech! Je to totiž samička (aspoň v to doufáme..brrr), protože ukradne hezouna novináře a rychle s ním v náručí maže do nejbližšího šatníku, kde mu chce něco udělat.
Celé lidstvo je však varováno televizí a všemi dostupnými prostředky a všichni lidi na celém světě v šíleném amoku rozsekají na padrť všechny skříně a příšera je v pasti - chodí od jednoho domu k druhému a nakonec znavená a vyčerpaná umírá na nedostatek šatníků uprostřed prázdné losangelské ulice.
Osobně jsem čekal více nechutností, gore efektů a znechucení, jakých jsme u Tromy zvyklí, třeba ze série Toxic Avenger. Holt není každý den tromasvícení.
Hodnocení:
Béčkovitost: 60% (bohužel se příběh neodehrával ve světě kulis a papundeklu, ale v Los Angeles)
Faktor zábavnosti: 60% (za samuraje sekající katanou do skříně a za hlášku "Zničte všechny šatníky!!!")
Hudba: 40% (nevýrazné, rádoby dramatické orchestrální kombinace a mručení)
Ale stejně se monstrum nedá ustřílet tanky, nedá se odstřelit granátem a nedá se ani uhrát xylofonem, dokonce nezabírá ani bravurní plán usmažit jej elektřinou. Monstrum chce totiž úplně něco jiného, než jen prokusovat náhodné občany a bručet pak v kouři po granátech! Je to totiž samička (aspoň v to doufáme..brrr), protože ukradne hezouna novináře a rychle s ním v náručí maže do nejbližšího šatníku, kde mu chce něco udělat.
Celé lidstvo je však varováno televizí a všemi dostupnými prostředky a všichni lidi na celém světě v šíleném amoku rozsekají na padrť všechny skříně a příšera je v pasti - chodí od jednoho domu k druhému a nakonec znavená a vyčerpaná umírá na nedostatek šatníků uprostřed prázdné losangelské ulice.
Osobně jsem čekal více nechutností, gore efektů a znechucení, jakých jsme u Tromy zvyklí, třeba ze série Toxic Avenger. Holt není každý den tromasvícení.
Hodnocení:
Béčkovitost: 60% (bohužel se příběh neodehrával ve světě kulis a papundeklu, ale v Los Angeles)
Faktor zábavnosti: 60% (za samuraje sekající katanou do skříně a za hlášku "Zničte všechny šatníky!!!")
Hudba: 40% (nevýrazné, rádoby dramatické orchestrální kombinace a mručení)
13. 8. 2011
Hell Yeah!
Studio Asylum nám oficiálně požehnalo a povolilo promítání jejich filmů na Obskurních Nocích!
2. 8. 2011
Děs
Má truhla s béčkovými poklady zeje prázdnotou. Musím vyrazit na nákupy do nějakého smradlavého bazaru a zakoupit něco v ošoupaném papírovém obalu, něco tak hrůzostrašného, že i zastavárník dělá, že to není na prodej.
18. 6. 2011
Klasiky
Výběr několika vkusných trailerů z dobových, klasických a hlavně béčkových hororů:
The Crawling Hand
The Mole People
The Cyclops
11. 6. 2011
Plan 9 from Outer Space
Nacpat celý film na Youtube asi zabralo nějakou tu hoďku, ale teď se aspoň můžete pokochat veledílem režiséra Eda Wooda přímo online! Na tohle nebude mít každý žaludek, herci hrají toporně, jako s lopatou v zadku, scény jsou patřičně polystyrenovité a kartónovité, kosmické lodě létají na motouzku po nebi (to ani nemluvím o interiérech těchto plavidel, které se opravdu vyvedly - závěs, židle, stůl, pár pípajících hejblátek a žebřík - je vidět, že mimozemské civilizace a jejich technika nejsou o moc vyspělejší než vesnická záchytka v Číně). Ale je to KLASIKA a my ji milujeme!
A hraje tam Bela Lugosi. A Vampira.
8. 6. 2011
Ledoví Pavouci a DNA
Pavouci na ledu? No tak to mi ho teda vyndej.
Kříženec Predátora, Veřelce, Jurského Parku v kombinaci s ukrutně malým rozpočtem.
4. 6. 2011
Almighty Thor - Trailer
Asylum opět vypustilo jednu ze svých příšer do světa a tou zrůdou je remake filmového hitu Thor, který teď můžete vidět v našich kinech. Hádám, že tu asyláckou verzi si užiju mnohem víc! Kéž by vznikl i český dabing!
News
Novinky:
- výstavba webových stránek Koutku je v plném proudu
- přípravy Premiérové Obskurní Noci vrcholí a přesný termín, program a tak dále jsou na spadnutí, snad již tento měsíc!
- na blogu nám přibylo počítadlo návštěv (abychom mohli s brekem sledovat, jak málo lidí to tu navštěvuje)
- designujeme originální trikoty a placky pro nadšence béčkových filmů, které budou k zakoupení na oficiálním webu Koutku a taky při promítaní Obskurních Nocí
- a samozřejme sledujeme další filmové šlágry, které se zapsaly do historie filmového odpadu a chystáme další recenze
30. 5. 2011
Terror Firmer
Možná si říkáte, že už jste v životě viděli a slyšeli hodně. Možná jste dokonce zažili hodně a nemáte na to dobré vzpomínky. Vzpomínky, o kterých se v dobré společnosti nemluví. Nebo také jste možná viděli Terror Firmer od autorů Toxického Mstitele. Pokud ne, věřte, že při sledování tohoto filmového antihitu budete mít chuť chodit po čtyřech, rvát si chlupy ze zadku a pištět na celé kolo jako vzteklá čivava v deliriu.
Za tu dobu, kdy fandím béčkovému stylu, jsem se stal odolným vůči různým zákeřným útokům tvůrců, levným atrapám děje, užívám si parodie dialogů a častokrát jsem rád uvěřil trikům levných iluzionistů, jejichž nejoblíbenější pomůcka je kečup, ale nic mne nemohlo psychicky připravit na setkání s Terror Firmer režiséra Kaufmana. Toto (dalo by se říct) umělecké dílo je pokladem i prokletím v jednom a jeho sledování je tabuizováno. Devadesátiminutový film o tom, že parta z Tromy v čele se slepým režisérem (ztvárněný samotným Kaufmanem) natáčí film, při jehož natáčení pobíhá po place opravdový vrah a postupně vyřazuje hlavní aktéry těmi nejšílenějšími způsoby, je opravdu ztělesněním celého odkazu opravdu nezávislého studia Troma. K obvyklé výbavě typického béčkového filmu Terror Firmer přidává navrch běh nahého tlouštíka městem zakončený spektakulární smrtí, nechutné gagy a hlášky, smrt dalšího tlouštíka nasátím do eskalátoru a další vychytané smrti (nepočítám smrt samotného mozku, který většina lidí nosí v hlavě). To celé je zabaleno v pestrém papíru s motivy groteskního sexu hlavních hrdinek a toxických monster, krve (samozřejmě), gay tématikou, nevázanou nahotou a zavařenými okurky (a ostatními zavařitelnými věcmi).
A bacha, snímek je laděn do hororova, ale jediná opravdu děsivá scéna je ta s odporně vypadající napodobeninou ženského pohlavního ústrojí, která je tak zmutovaná, že by na obalu filmu mělo viset hodně velké varování pro ty, kdo chtějí pokračovat v normálním sexuálním životě!
Béčkovitost: 70% ( Ano, je to Troma )
Faktor zábavnosti: 70% ( za scénu se slepým režisérem na záchodcích )
Hudba: 60% ( ukřičené hity post-punkových dívčích kapel )
Faktor zábavnosti: 70% ( za scénu se slepým režisérem na záchodcích )
Hudba: 60% ( ukřičené hity post-punkových dívčích kapel )
19. 5. 2011
Toxic Avenger
Vážení, vítejte u recenze kultovního snímku Toxický mstitel. Nejen, že se stal během několika minut kultovním u mě v obýváku, ale samozřejmě je nezapomenutelný i u mých nesčetných sousedů, kdy pro veselý, hlaholivý a hojný smích doteď tupě zírají do zdi a nemají ani dostatek energie, aby si utřeli slinu z koutku svých úst.
Snímek bych velice rád představil veřejnosti při naši (zatím stále jen plánované) Obskurní noci - večírku béčkových filmů (k tomu trochu hudby, pití a kouře) a proto bych nerad prozrazoval veškeré detaily a děj, aby měl tento výplach mozku ten správný účinek na diváky.
Na snímku u článku vidíte jednoho z režisérů Lloyda Kaufmana a jeho výtvor, zločince tyranizujícího superhrdinu, Toxického Mstitele (ten nalevo). Kdysi býval Toxík hodně trapným chlapcem jménem Melvin. Pobíhal s mopem v místní tělocvičně, vytíral záchodky, blbě se zubil a jeho vyjadřování připomínalo epileptické záchvaty koktavého křečka. To vše změnil jeho pád do sudu s toxickou srajdou, kdy mu vybujely bicáky, hrouda na hlavě, vylezlo mu oko a konečně se začal trochu smysluplně vyjadřovat - kombinací mručení a buranské angličtiny. Od toho okamžiku chytil film pořádný, krvavě groteskní, spád a nezastavil se až do konce. Občas sice tvůrci postrádali nápady a fantazii a tak se divák stane svědkem několika dokola opakovaných záběrů, kdy se snažili navodit pocity marné nostalgie, nutili nás brečet a prosit, kolabovat a dumavě se zamýšlet nad krutým osudem chudáka Melvina a jeho slepé a ještě k tomu úplně blonďaté přítelkyně. K tomu vražda šlehačkou ve spreji, pečený černoch, černoch v popelnici, zkopaná důchodkyně a vystresovaný pošuk s porušenou karmou. Kdo Vám nabídne víc?
Já osobně se už těším na další novinku pana Kaufmana v mé sbírce - Terror Firmer!
Hodnocení:
Béčkovitost: 100% ( Oh ja! )
Faktor zábavnosti: 85% ( další nechutně nerealistickou scénku, prosím! )
Hudba: 90% ( chytlavé disko 80.let podbarvené mlaskáním trhaných končetin )
Béčkovitost: 100% ( Oh ja! )
Faktor zábavnosti: 85% ( další nechutně nerealistickou scénku, prosím! )
Hudba: 90% ( chytlavé disko 80.let podbarvené mlaskáním trhaných končetin )
7. 3. 2011
Belphegor: Fantom Louvru
Přežil jsem 255. nejhorší film světa a to si zaslouží minimálně tričko s tučným nápisem, které nosívají kaskadéři po odtočení rozličných akčních slátanin i historických krváků. Dvdčko jsem dostal k vánocům od kamaráda, ale uvažuji, jestli to byl dárek, nebo pomsta.
A teď k filmu - tváří se to jako velkorozpočtový, promyšlený a hlubokomyslný film. Po potemnělých chodbách Louvru projíždí bubák - mumie v černém prostěradle, který nevyděsí ani nemocné bubofobií, ale efekt je to celkem povedeně vtipný- bubák vypadá jako by ho tam štáb vypustil na skateboardu. Celou dobu se Francouzi snaží navodit mytologickou atmosféru a mrazení v zádech, ale na to by potřebovali víc než jen fešnou hlavní hrdinku šplhající se po stěnách a nebo její záchvaty, kdy ničí sbírku svých rtěnek za účelem vyzdobit si pokojíček neznámými hieroglyfy. Je totiž posedlá mumií, chápete? Film se nepovedlo pozvednout ani scénami, kdy mumie útočí na hlídače v muzeu a tak snímek zapadl do krabice s písmenem B a my ho můžeme hrdě přivítat
na Obskurním Koutku!
Hodnocení:
Béčkovitost: 50% ( hrají si na velkofilm, na dvd je dokonce i Film o filmu! )
Faktor zábavnosti: 10% ( takový film,který si pustíte při odpoledním vyšívání )
Hudba: nevím
Béčkovitost: 50% ( hrají si na velkofilm, na dvd je dokonce i Film o filmu! )
Faktor zábavnosti: 10% ( takový film,který si pustíte při odpoledním vyšívání )
Hudba: nevím
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)