Taky jste viděli AVP? A viděli jste jeho oplzlý stín, mockbuster všech mockubusterů, AVH? Pokud ne, vězte, že jste o mnoho přišli!
Děj filmu nás provedl lesem, kanály, kosmickou lodí vetřelců a stodolou a zhlédli jsme příběh podivné partičky nešťastníků a my prostě milujeme filmy o partičkách lidí, umírajících pomalu, po jednom a stylově!
Na začátku děje je zcela evidentní, že něco spadlo do houští někde v Americe. I kdyby to neřekl každý z šesti obyvatel té zakopané americké vesničky, tak my to hned poznali podle toho počítačového kouře nad keřem. Na místo se okamžitě odebírá místní koblihožrout (šerif) spolu s dalším pánem. Tam hned poznají, zač je toho gumový vetřelec, když je napadne rozzuřený pavoučí mutant. Počítačové triky jsou přímo excelentní - monstrum má zcela nečekaně vymakaný systém vidění, který připomíná záběry z infra kamery prohnané kaleidoskopem a taky se přesunuje tak rychle, že za sebou zanechává jen ve photoshopu rozmazanou šmouhu na obrazovce. Takovému nepříteli se nedá čelit a proto to šerifa snědlo a ten druhý pán se utekl schovat zpátky do auta zatímco mu půlka štábu házela na okna automobilu krvavé kotlety a kosti (pro nechápavé - simulace požírání šerifa za okénkem vozu).
Po několika zmatečných, ukecaných scénách o tom, kam se půjdou obyvatelé vesničky schovat (padlo pár geniálních nápadů včetně sklepa), se na scénu přiřítil samuraj v potápěčské přilbě. Několikrát si přehodil přes rameno svou oplastovanou brokovnici a když se začal po lese nahánět s tím druhým pavoučím potvorem, pochopil jsem, že to bude nejspíš ta levná verze Predátora a tedy náš Lovec. A tak jsme měli na place všechny hlavní protagonisty. Později se připojila i nepostradatelná skupinka drsných žoldáků pomalovaná krémem na boty a akce mohla konečně začít naplno.
Je vidět, že meziroční nárůst spotřeby LSD u tvůrců béčkových filmů se musel někde odrazit - střih je totiž totálně šílený. Střihač se nebojí z totální akce skočit PRÁSK do obýváku k poklidné debatě a pak PRÁSK rovnou do zaslizovaného kanálu. A proto se člověk moc nenudil a bylo se stále čemu posmívat a šklebit. Významnou pochvalu od nás získává také choreograf bojových vsuvek a to za nejlepší odkop filmových dějin. Vojáček se po kopanci od Lovce vykutálel z lesa a kutálel se pak dále ze svahu a díky (již zmiňovanému) střihu to vypadalo, jakoby se, chudák, vykutálel úplně v jiném filmu. Dole pod svahem nejspíš zemřel, protože si už pak nezahrál.
Po zbytek děje nám postupně ubývali komparzisti i vnadné komparzistky, slizouni se mezi sebou pořád mydlili, sem tam někoho zakousli, zastřelili či poslintali. Děj se nám pomalu přesunul někam do míst podobných zašlé čajovně - spousta dýmu, batikovaných pavučin na stropě a pochybného nábytku - to mělo asi simulovat Lovcovu kajutu na jeho lodi. Zde naši hrdinové získali Lovcovu zbraň - černou izolepou olepenou vrtačku, kterou vytáhli z podsvětlené lednice. Pak již stačilo použít zbraň ve správném okamžiku (až dosáhl počet mrtvých herců na 90%), zastřelit vetřelce, podívat se Lovci dramaticky do průzoru a my se mohli těšit na závěrečnou pointu (kterou neprozradíme) a pak titulky!
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (Asylum!)
Faktor zábavnosti: 70% (gumové masky na vysoké úrovni 80.let)
Hudba: 70% (jeden z "povedenějších" soundtracků)
Žádné komentáře:
Okomentovat