11. 11. 2010

Hadi ve vlaku


Další film z dílen studia Asylum. Radši si ani nepředstavuji, jak to jejich obludné studio vypadá. Nejspíš nějaká Bohem zapomenutá sluj plná slizovitých brouků a plyšových pavouků, kde se povaluje filmový štáb zkouřený do němoty. Když se náhodou sepne nahrávání na kameře, vznikají perly jako jsou Hadi v *čemkoliv a než naše milé Asylum vystřídá všechny možné prostory, kam může umístit hady, bude ze mě zcepenělý kus žvance na dně rakve.

Takže ve zkratce: Mexický pár se potlouká pouští, ona je šíleně prokletá princezna, on čaroděj v otrhaném ponču. Doplazí se k vlaku, s potížemi se přidají jako černí pasažéři mezi další Mexičany do jednoho z nákladních vagónů a vydají se tím na šestnáctihodinovou jízdu do Los Angeles, kde prokletá očekává pomoc od místního šamana. Celkem od pohledu hrají tito dva nejnáročnější roli filmu, ona vztekle zatíná zuby a zvrací zelené želé a gumové hady z večerky, on šeptá tajemná zaklínadla, otírá ji obličej a mocně pokuřuje ze své dýmky, občas jí z pusy vytáhne hada a uloží jej do zavařovačky. Následně se mezi Mexičany strhne bitka, milí hadi utečou a zamoří celý vlak svou syčivou existencí. Film je napěchován nesmyslnem víc než nedělní repríza Akta-X. Například proč proboha hroznýši a užovky neustále chřestí? U Asylum je však možné i nemožné - například souboj pašeráků kokainu - jeden míří druhému pistolí za krk a tlačí ho do klece v nákladním vagonu / střih / na pistoli má najednou obrovský tlumič velikosti sloupku veřejného osvětlení a dále tlačí chlápka do klece. Hotové kouzlo!
Filmový děj trpí stejným problémem jako u Megapiraně. Hadi rostou jako pominutí, požírají všechny a dokonce nenechali přežít ani malou holčičku, což beru jako jednu z nejnásilnějších filmových scén vůbec, kdy si obrovský, chřestící (!) hroznýš souká malou holčičku nohama napřed do tlamy, patřičný zvukový doprovod a umělá krev v doporučeném množství samozřejmě nechybí. O finální scénu se postará přeměna prokleté Mexičanky v monstrózní hadici, která sice za jízdy spolkne celý vlak, ale je poražena talismanem ve tvaru vykuchané krysy, který náhodou sebere a aktivuje jeden z černých pasažérů, a mizí v oslnivé záři někde v hadím nebi. Nad filmem kroutím hlavou ještě teď, ale Asylum opět nezklamalo!


Hodnocení:


Béčkovitost: 100% ( víc už to ani nejde )
Faktor zábavnosti: 70% ( hadi, jsem plný hadů! )
Hudba: 10% ( výkon nahluchlého autisty by vyšel nastejno )


-SRFN-

9. 11. 2010

Systém hodnocení na Obskurním Koutku

Béčkovitost
- procentuálně udává, jak je film věrný žánru B (čím méně %, tím více se kvalitativně podobá hollywoodskému standardu A - tzn. dobrá kamera, efekty, umělecký dojem)

Faktor zábavnosti
- nakolik je film schopný diváka pobavit a rozesmát (většinou bez úmyslu a záměru tvůrců)

Hudba
- ano, i hudba někdy dokáže pobavit a soundtrack je mnohdy lepší než film


-SRFN-

Megapiraňa

00:04 - první výbuch smíchu - na obrazovce se objevilo logo Asylum. Po tomto zjištění jsem jen netrpělivě, s lehkým mravenčením v celém těle, čekal, co si na nás pan Eric Forsberg (ne, není to žádný hokejista) vymyslel. Herecké obsazení je vykutálené: v hlavní roli Paul Logan (své skvělé herecké nadání využívá v tvrďáckém mračení se a zatínání bicepsu i při nesilových úkonech jako je přepínání čudlíků v helikoptéře), muž číslo dva je Jude Gerard Prest (toho asi nikdo moc nezná, ale je to taky celkem drsně tvářící se komik a už jsem ho zahlédl v ukázkách k nějakému válečnému pseudodramatu odehrávajícího se v džungli plné pašeráků - též z dílny Asylum - takže pan Herec), dále pokud opomeneme španělsky se tvářícího maníka z New Yorku, který celý film neví, co má dělat (vážně asi chudák nevěděl, asi nedostal scénář, proto místo dialogů jen tak divně kňoural a kvičel) tak tam hraje i jedna ženská. Ta herečka se jmenuje nesmyslně jen Tiffany, alespoň si zahrála roli, která má jméno i příjmení, prý to bylo splnění jejího dětského snu. Stejně to nemohlo skončit jinak, než si ji Jason Fitch (aka Paul Logan) na konci filmu zotročí svým úsměvem a kreatinem vyumělkovaným tělem.


Děj. Film má děj. Děje se něco a většinou je to hrozně zvláštní. Piraně rostou ve vodě opravdu jako z vody, v půlce filmu jsou již velké jako stodoly a hrozí zničením celého světa, třetí světovou válkou a tvůrci by neváhali udělat z rybiček celovesmírnou hrozbu, kdyby si tento nápad, dle fanatických informací uklízeče na záchodcích studia Asylum, nešetřili na druhý díl filmu. Prostě všichni to schytávají od rybiček a umírají, krev je všude, kulky lítají, rakety sviští kolem, bomby padají, ale stejně je to houby platné a piraně rostou dál a dál až zaútočí na město (epochální scéna, letecký záběr na město, tu a tam trčí z mrakodrapu rybí tělo se zmítajícím se ocasem, všude to bouchá a hoří, sežerou zpravodajku místní televize). Toto prostě člověk musí vidět. Na ochutnávku přilepuji trailer k filmu.

Co jsem se naučil ze sledování filmu:

  • piraně jsou velice nestabilní stvoření, při kontaktu se souší explodují
  • drsňáci přicházejí až se západem slunce, mračí se a zatínají biceps
  • jediná obrana proti piraním je lehnout si na záda na pláž a odkopávat přilétavající ryby zpátky do vody
  • piraně svůj příchod oznamují dramatickým varem a bubláním vody u břehu, když tam někdo "náhodou" spadne, voda se obarví na křiklavě červenou a bublá víc






Hodnocení:


Béčkovitost: 100% ( mé srdce zaplesalo )
Faktor zábavnosti: 80% ( opravdu rána pro kardiaky )
Hudba: 50%




-SRFN-