
Pavouci jsou dobrým námětem pro film. Člověk se prosekává džunglí či se plíží zástavbou velkoměsta, na zpocené tváře se mu lepí pavučinovitý závoj, všude kape sliz a něco šramotí. Každou chvíli čekáte, že vám na kebuli nasedne to největší monstrum od dob útoku hajzlpavouka, když vám bylo pět let a víte, že tentokrát nebude stačit plácat kolem sebe záchodovou štětkou. Ale upřímně, ještě jsem žádný pavoučí horror, který by byl opravdu strašidelný a napínal moje nervy jako sýr na pizze až k prasknutí, neviděl. Invaze obřích pavouků byl film, na který jsem se hodně těšil, trailer proklamoval hodně béčkovou zábavu, ale splnil jen část svých slibů.
Děj se odehrává v nějakém buranském městečku. Oplývá typickou buranskou posádkou amerického venkova včetně obtloustlého šerifa, který se skoro celý film bojí vystrčit zadek z kanclu a všechno řeší po telefonu (model moderního manažera) a farmářskou sortou v kostičkovaných košilích (model moderního bio farmáře). Obrazově je film zcela nepochopitelně laděn do nějakých divných fialových tónů, zřejmě nějaká chyba v postprodukci, nebo důkaz drogové (houbičkové) závislosti kameramana. Když přijede šerif ve fialovém policejním autě, vysedne a je oblečen ve fialové košili, nad ním se klene fialové nebe a vyslýchá fialového farmáře, máte pocit, že něco není úplně v pořádku. A tento fialový ráj se stane svědkem dopadu meteoritu. Zrovna, když se mladý pár hodlá muchlovat v autě s romantickým výhledem na skládku, začne se blýskat a fičet a katastrofa je na světě. Auta nejdou nastartovat, rádio nehraje (což řeší po telefonu místní šerif) a jeden motorkář se nevím proč vyklopí do příkopy. K tomu se potulný kněz zrovna zahřívá v nějaké stodole a křičí na posluchače o hříchu a zatracení v ohni pekelném a sirovodíkovém smradu. Za chvíli o tom nikdo nepochybuje, že přišel den zúčtování. Ovšem co se nestalo, meteorit zanechal v místě dopadu jen hromadu těch nejkulatějších kamínků, jaké si dovedete představit. Z nich se pomalu líhnou chlupatí a nesmírně přítulní osminozí kamarádi.
V seznamu rolí nesmí mimo jiné chybět skupina vědců z Nasa, kteří hned vědí, že meteorit otevřel nějakou malou černou díru, ale zato že hrozí velké nebezpečí. Oblétávají místo dopadu ve vrtulníku (záběry kamery vypadají jako natočené přes pivní krígl), měří úrovně všeho možného a nečekaně nic nesedí a všechno je divné. Vědkyně je hluchá, vědec slepý. To diváci pochopili z jejich nejčastějších hlášek: "Nic neslyším." a "Nevidím nic."

Ani jsem vlastně nepochopil, jak ti odborníci z Nasa toho pavouka zneškodnili, ale najednou byl zpět na svém paloučku, odkud povstal, a za pár minut už bublal a chroptil a pištěl a pak vybouchl v explozi vanilkového pudingu a následovaly titulky. Jestli je z toho někdo chytrý, tak ať se ozve.
Hodnocení:
Béčkovitost: 80% (plyšový pavouk, kečup, scéna s nahou holkou - obvyklá sestava béčkového filmu!)
Faktor zábavnosti: 60% (škoda!)
Hudba: 70% (dotěrný, fičivý zvuk velkého pavouka, rádoby strašidelné klavírní melodie a pípání vědeckých přístrojů)
Žádné komentáře:
Okomentovat