10. 9. 2011

Invaze obřích pavouků


Pavouci jsou dobrým námětem pro film. Člověk se prosekává džunglí či se plíží zástavbou velkoměsta, na zpocené tváře se mu lepí pavučinovitý závoj, všude kape sliz a něco šramotí. Každou chvíli čekáte, že vám na kebuli nasedne to největší monstrum od dob útoku hajzlpavouka, když vám bylo pět let a víte, že tentokrát nebude stačit plácat kolem sebe záchodovou štětkou. Ale upřímně, ještě jsem žádný pavoučí horror, který by byl opravdu strašidelný a napínal moje nervy jako sýr na pizze až k prasknutí, neviděl. Invaze obřích pavouků byl film, na který jsem se hodně těšil, trailer proklamoval hodně béčkovou zábavu, ale splnil jen část svých slibů.

Děj se odehrává v nějakém buranském městečku. Oplývá typickou buranskou posádkou amerického venkova včetně obtloustlého šerifa, který se skoro celý film bojí vystrčit zadek z kanclu a všechno řeší po telefonu (model moderního manažera) a farmářskou sortou v kostičkovaných košilích (model moderního bio farmáře). Obrazově je film zcela nepochopitelně laděn do nějakých divných fialových tónů, zřejmě nějaká chyba v postprodukci, nebo důkaz drogové (houbičkové) závislosti kameramana. Když přijede šerif ve fialovém policejním autě, vysedne a je oblečen ve fialové košili, nad ním se klene fialové nebe a vyslýchá fialového farmáře, máte pocit, že něco není úplně v pořádku. A tento fialový ráj se stane svědkem dopadu meteoritu. Zrovna, když se mladý pár hodlá muchlovat v autě s romantickým výhledem na skládku, začne se blýskat a fičet a katastrofa je na světě. Auta nejdou nastartovat, rádio nehraje (což řeší po telefonu místní šerif) a jeden motorkář se nevím proč vyklopí do příkopy. K tomu se potulný kněz zrovna zahřívá v nějaké stodole a křičí na posluchače o hříchu a zatracení v ohni pekelném a sirovodíkovém smradu. Za chvíli o tom nikdo nepochybuje, že přišel den zúčtování. Ovšem co se nestalo, meteorit zanechal v místě dopadu jen hromadu těch nejkulatějších kamínků, jaké si dovedete představit. Z nich se pomalu líhnou chlupatí a nesmírně přítulní osminozí kamarádi.
V seznamu rolí nesmí mimo jiné chybět skupina vědců z Nasa, kteří hned vědí, že meteorit otevřel nějakou malou černou díru, ale zato že hrozí velké nebezpečí. Oblétávají místo dopadu ve vrtulníku (záběry kamery vypadají jako natočené přes pivní krígl), měří úrovně všeho možného a nečekaně nic nesedí a všechno je divné. Vědkyně je hluchá, vědec slepý. To diváci pochopili z jejich nejčastějších hlášek: "Nic neslyším." a "Nevidím nic."

Pak, absolutně bez varování vyloupne se na poli velký pavouk. Název filmu hovořil o invazi obřích pavouků, ale za celý film byl k vidění jen tento jediný, zato poctivý a s červeně blikajícíma očima a nějakým zvláštním (a pomalým) způsobem chůze, kdy vypadá, jakoby popojížděl na nějakém trakaři a máchal naprázdno ve vzduchu svýma plyšovýma nohama. Kdejaký vesničan se ho lekl a napral to svým pick-upem s dřevěným obložením přímo do nejbližsí stodoly, kde pochopitelně vybouchl v ohnivé kouli, jak se na béčkový film (a seriál Simpsonovi) sluší a patří. Vypadá to, že pavouk má namířeno na městské slavnosti a pouť (zřejmě bude jednou z atrakcí na způsob řetízkového kolotoče) a moc se nezajímá o kaskadéry, které potká. Po cestě pavouka městem mu lidi lezou na nervy, snaží se ho zastavit, pobíhají kolem něj a mávají brokovnicema ve vzduchu (záběry vypadají jako vykradené z nějakého záznamu zpráv o pouličních nepokojích) ale vše je beznadějné a pavouk jede dál. Následuje pikantní scéna souboje šerifa s pavoučím monstrem, kdy do něj ruka zákona od pasu vystřílí svou osmatřicítku, pak mu vleze do huby a z plyšové díry se vyvalí kýbl kečupu s čokoládou. Toto jistě patří mezi skvosty filmových efektů!
Ani jsem vlastně nepochopil, jak ti odborníci z Nasa toho pavouka zneškodnili, ale najednou byl zpět na svém paloučku, odkud povstal, a za pár minut už bublal a chroptil a pištěl a pak vybouchl v explozi vanilkového pudingu a následovaly titulky. Jestli je z toho někdo chytrý, tak ať se ozve.


Hodnocení:


Béčkovitost: 80% (plyšový pavouk, kečup, scéna s nahou holkou - obvyklá sestava béčkového filmu!)
Faktor zábavnosti: 60% (škoda!)
Hudba: 70% (dotěrný, fičivý zvuk velkého pavouka, rádoby strašidelné klavírní melodie a pípání vědeckých přístrojů)

Attack of the Killer Tomatoes - Trailer

Brousím si zuby na vražedná rajčata, snad naplní má kečupovitá očekávání!


7. 9. 2011

Zálesák

Obskurní Koutek dlouho opomíjel (až) céčkové karate skvosty Chucka Norrise, ale to se mění. Včera se mi totiž do rukou dostala kopie filmu Zálesák a tak vám o filmu hnedle napíšu!
Většina z nás určitě zná Chucka z legendárního seriálu Walker Texas, který opravdu patří do kategorie televizní špíny a pokud tato série kdy vyšla na dvd, tak jedině proto, aby bylo čím podložit skříně hollywoodských archivů, nebo se snad jejich pestrobarevnými papírovými přebaly tapetují záchodky těch opravdu nejzaplivanějších putyk vesmíru. To však není případ Zálesáka! Ten je dle slov oficiální distribuce řazen mezi rodinné a dobrodružné snímky a vyšel v nádherné plastové krabičce, ze které na vás vykukuje otupělý Chuckův obličej lemovaný mastnými vlasy a plnovousem. Byl to právě tento obal, který mi tak učaroval a byla to sázka na jistotu, protože o smích nebylo nouze od začátku až do konce.

V úvodu filmu vypráví zaprděný indián u ohně dětem, jak Chuck utíkal lesem, přepadla ho správně početná skupinka pytláků, jak je všechny zbil na hromadu svou ocelovou pěstí a zálesáckým (ehm) karate, ale jak to i přes své mocné levé a pravé háky Chuck koupil z pušky a odebral se do věčných lovišť a stal se z něj duch lesa, který chrání vše živé v přírodě kolem hory, která jakoby z oka vypadla logu Paramount Pictures! (je to ta stejná kulisa?!) Indiánský děda dokončí své akční vyprávění, zvedne se z pařezu, který připomíná dřevěnou toaletu a děti pak nadšeně spekulují o pravdivosti příběhu a další den se vydávají do toho lesa na výlet.
V tomto okamžiku přibývají na scénu zlí a chamtiví dřevorubci toužící vysekat les až na holou skálu. Člověk se občas lekne, když idylickou scénku lesa, medvídků, ptáčků a kytiček vystřídá dramatická hudba a neméně dramatické záběry na pilu, hromady dřeva, bagry a traktory a chlapy v kloboucích, kteří si mnou ruce nad mapou, halekají do vysílaček a rozdělují si les na čtverečky. Podobnost s pozdějším Železným Pasem pana Sarumana je víc než velká! Určitě se Peter Jackson inspiroval tady.
Děj je plný střetů Chucka a partiček dřevorubců - dřevorubci lítají vzduchem, naráží se rozkroky na kmeny stromů, mají modřiny po celém těle a zlámané nosy. Chuck se u toho tváří zároveň tupě a sveřepě (což je zřejmě dost náročné), oblečen je do obnošeného kostýmu Vinnetoua a za film prohodí tak deset slov, z toho je většina dost úchylně dvojsmyslná. Dvojsmyslnostmi je tento film přímo prošpikován a díky kouzelné češtině dostává film dobrý spád. A co ve filmu není, to si člověk rychle přimyslí! Za pět minut filmu člověku stačí, aby slyšel jedno slovo a může se zase povalovat po sedačce v záchvatech bujarého veselí. Film doporučuje ministerstvo zdravotnictví lidem, kteří potřebují akutně prodloužit smíchem život.
Na ČSFD má Zálesák dosti zlé hodnocení 21% (163.nejhorší film), což je samozřejmě adekvátní, pokud se film snažíte brát vážně. Pokud se dokážete přenést přes stupidní příběh a vše okolo, čeká vás královská zábava převyšující kdejakou současnou komedii.


Nejlepší okamžiky filmu:

- indián se zvedá z pařezu připomínající dřevěnou toaletu, odchází ke skupince rodičů, kteří vypálí: "Jsi hotov Justine?"

- děti se před odjezdem na výlet do lesa zastavují u indiána v obchodě. Po otázce, zda-li mají vše, jim podává prý tu nejdůležitější věc výpravy - toaletní papír - a tváří se u toho značně mysteriózně

- dřevorubec ohrožuje malého kluka, zničehonic se zjeví Chuck, aby ho ochránil a ptá se malého kluka: "Chceš mu rozbít hubu?"

- dřevorubec se motorovou pilou zakusuje do stromu a chystá se ho pokácet, přiběhne Chuck, holou rukou chytne řezající pilu a zastaví ji, tupě se přitom dívá do dřevorubcových očí, pak se strhne bitka (nečekaně)


Hodnocení:


Béčkovitost: 80% (popravdě je to céčko - "Brambora. Dvě brambory.")
Faktor zábavnosti: 100% ("Čekala tam na mě. Promrzlá a mokrá. Něco ji objalo.")
Hudba: 90% (pomatené midi melodie - děti a les, prostříhané pasážemí jako z Čelistí - dřevorubci a pila)

26. 8. 2011

Příšera z šatníku

Děsivý příběh se točí kolem začínajícího novináře a příšery, jenž svým zevnějšek připomíná chodící karikaturu zadního otvoru člověka a nějakého vetřelce z vesmíru s elegancí zpomalené gorily. Ta pronásleduje náhodné lidi, rodiče, slepce i děti v jejich šatnících a hubí je jako zasmrádlé šatní moly dvěma kousanci do těla. Celá krvelačná akce je však oku diváka skryta za (z šatníku vyletující) košile, trenky a svetry módy let osmdesátých. Film je celkem nudný do doby, než se samotné monstrum objeví. Pak ale vyleze efektním způsobem (prokope a prohryže se dveřmi domu), na ulici rebelsky povalí policejní auto a zakousne sympatického, leč pomateného a šišlajícího policejního kapitána. Krátce na to je povolána neohrožená armáda spojených států (US Army), která na plac přispěchá se svou (dle jejich slov) nejsofistikovanější výzbrojí doby (tanky Sherman, karabiny M1, plembáky Military Police a granáty typu ananas). S nimi o místo v akci neustále soupeří ochmýřený vědec vyzbrojený xylofonem, snažící se s monstrem komunikovat a to dokola opakující se melodií, při které už máte tendenci šílet a prskat do vzduchu.
Ale stejně se monstrum nedá ustřílet tanky, nedá se odstřelit granátem a nedá se ani uhrát xylofonem, dokonce nezabírá ani bravurní plán usmažit jej elektřinou. Monstrum chce totiž úplně něco jiného, než jen prokusovat náhodné občany a bručet pak v kouři po granátech! Je to totiž samička (aspoň v to doufáme..brrr), protože ukradne hezouna novináře a rychle s ním v náručí maže do nejbližšího šatníku, kde mu chce něco udělat.
Celé lidstvo je však varováno televizí a všemi dostupnými prostředky a všichni lidi na celém světě v šíleném amoku rozsekají na padrť všechny skříně a příšera je v pasti - chodí od jednoho domu k druhému a nakonec znavená a vyčerpaná umírá na nedostatek šatníků uprostřed prázdné losangelské ulice.
Osobně jsem čekal více nechutností, gore efektů a znechucení, jakých jsme u Tromy zvyklí, třeba ze série Toxic Avenger. Holt není každý den tromasvícení.


Hodnocení:


Béčkovitost: 60% (bohužel se příběh neodehrával ve světě kulis a papundeklu, ale v Los Angeles)
Faktor zábavnosti: 60% (za samuraje sekající katanou do skříně a za hlášku "Zničte všechny šatníky!!!")
Hudba: 40% (nevýrazné, rádoby dramatické orchestrální kombinace a mručení)

13. 8. 2011

Hell Yeah!

Studio Asylum nám oficiálně požehnalo a povolilo promítání jejich filmů na Obskurních Nocích!

2. 8. 2011

Děs

Má truhla s béčkovými poklady zeje prázdnotou. Musím vyrazit na nákupy do nějakého smradlavého bazaru a zakoupit něco v ošoupaném papírovém obalu, něco tak hrůzostrašného, že i zastavárník dělá, že to není na prodej.

18. 6. 2011

Klasiky

Výběr několika vkusných trailerů z dobových, klasických a hlavně béčkových hororů:

The Crawling Hand


The Mole People


The Cyclops


11. 6. 2011

Plan 9 from Outer Space

Nacpat celý film na Youtube asi zabralo nějakou tu hoďku, ale teď se aspoň můžete pokochat veledílem režiséra Eda Wooda přímo online! Na tohle nebude mít každý žaludek, herci hrají toporně, jako s lopatou v zadku, scény jsou patřičně polystyrenovité a kartónovité, kosmické lodě létají na motouzku po nebi (to ani nemluvím o interiérech těchto plavidel, které se opravdu vyvedly - závěs, židle, stůl, pár pípajících hejblátek a žebřík - je vidět, že mimozemské civilizace a jejich technika nejsou o moc vyspělejší než vesnická záchytka v Číně). Ale je to KLASIKA a my ji milujeme!

A hraje tam Bela Lugosi. A Vampira.

8. 6. 2011

Ledoví Pavouci a DNA


Pavouci na ledu? No tak to mi ho teda vyndej.


Kříženec Predátora, Veřelce, Jurského Parku v kombinaci s ukrutně malým rozpočtem.

4. 6. 2011

Twitter

Teď nás můžete následovat i na Twitteru, pokud Vám facebook nebo RSS nešmakuje!